Je rok 1999 a nacházíme se na okouzlujícím řeckém ostrově Kalokairi. Naše romantické dobrodružství začíná v odlehlém hotelu Villa Donna, který provozuje Donna se svojí dcerou Sophií a jejím snoubencem Skyem.
Na poslední chvíli, těsně před svojí svatbou, Sophie pošle svatební oznámení třem různým mužům, o kterých si myslí, že jeden z nich je její otec. Na ostrov se proto po 20 letech vrací tři muži ze tří různých měst, které zde kdysi okouzlila stejná žena.
Zatímco Donna prohání personál, aby bylo na svatební den její dcery vše perfektně připraveno, Sophie se svěří kamarádkám, že našla matčin deníček, ve kterém objevila překvapivé tajemství: má tři možné otce - byznysmana Sama Carmichaela, dobrodruha Billa Andersona a bankéře Harryho Brighta. Aniž by to své matce řekla, pozve Sophie všechny tři na svatbu s tím, že konečně pozná, kdo je jejím skutečným otcem.
V řeckém přístavu se mezitím náhodou potkají Sam, Bill a Harry - do té doby cizinci. Sam a Harry zmeškali trajekt na Kalokairi a Bill jim nabídne místo na svojí jachtě, aby se tak všichni mohli znovu setkat s ženou, která jim před dvaceti lety zlomila srdce.
Donna se po letech nadšeně setkává s dávnými kamarádkami, s nimiž zpívala v kapele “Donna and the Dynamos” - upovídanou Rosie a zámožnou, několikrát šťastně rozvedenou Tanyou. Zároveň dochází k podezření, že si Sophie nepřeje tradiční svatbu, jestli si vůbec nějakou přeje. Sophie představí Tanyu a Rosie svému snoubenci Skyovi a vylíčí jim nápad vytvořit internetové stránky, které na ostrov přilákají víc turistů. Také Donna popisuje tíživou finanční situaci (“Money, Money, Money”). Pronásledována věřiteli, sní o světě boháčů (“rich man’s world”), ve kterém se jen opaluje na jachtě a je hýčkána. Do reality ji vrátí obrovská trhlina v zemi na jejím dvoře.
Tři osudoví muži přijedou, Sophie je potají ubytuje a stydlivě se jim přizná, že je pozvala ona, nikoliv její matka. Požádá je, aby se zatím ukrývali v malém pokojíčku těsně pod střechou, aby měla Donna na svatbě překvapení - setkání se starými přáteli, o kterých tak často mluví. Muži slíbí, že překvapení nezkazí, a tak Sophie spokojeně odchází. To ale netuší, že Donna celý rozhovor poslouchá a do místnosti nakukuje padajícími dveřmi na střeše.
Najednou se Donna jako opařená ocitne tváří v tvář třem bývalým milencům. Ti se překotně snaží vysvětlit, jak se tam ocitli. Donna je neoblomná, v jejím hotelu nemůžou zůstat. Očividně otřesená se svěřuje Tanye a Rosie se svým tajemstvím: neví, který z těch třech je Sophiiným otcem. Tanya a Rosie se ji snaží rozveselit na tanečním parketě, jejich kapela zažije slavný comeback a ony se opět stanou královnami večera (“Dancing Queen”).
Potenciální otcové vezmou Sophii na plavbu jachtou a vypráví jí o její matce, když byla mladá. Po návratu z platby se ze svého tajného plánu vyzpovídá Skyovi, pohádá se s ním, ale jsou přerušeni kamarády, kteří pro Skye mají připravenou rozlučku se svobodou.
Také Sophie má poslední večer před svatbou oslavu, na které jako překvapení vystoupí “Donna and the Dynamos” (“Super Trouper”). Sophie má radost, když vidí svojí matku, jak se umí odvázat, ale rychle ji přejde ve chvíli, kdy je dámský večírek přerušen příchodem Sama, Billa a Harryho. Rozhodne se, že si s každým z možných otců o samotě promluví. Sama se ptá na jeho lásku k její matce, Harryho na jeho vztah k dětem. Z Billa vypadne, že peníze na hotel dostala Donna od jeho tety Sofie, z čehož Sophie usoudí, že po ní dostala jméno, a tudíž Bill musí být její otec! Požádá ho, zda by ji druhý den dovedl k oltáři.
Když se vrátí na rozlučku, je její štěstí rychle zkaženo, od Sama a Harryho dozví, že každý z nich je určitě její biologický otec, a že by měl mít právo dovést ji k oltáři. Šokovaná Sophie jim nedokáže říct, co právě zjistila a pod tíhou událostí posledních hodin na parketě omdlí.
Ve svatební den Rosie a Tanya ujistí běsnící Donnu, že se o muže/otce postarají. Donna se se Sophií pohádá, když ji neprávem nařkne, že chtěla svoji svatbu zrušit. Sophie jí ve vzteku předhodí, že jediné, co chce, je vyvarovat se jejích chyb. Sam se jako “pravý” otec strachuje, že se Sophie vdává příliš mladá. Snaží se dát do hovoru s rozčilenou Donnou, ta mu vynadá, ale oba zjistí, že k sobě pořád něco cítí (“SOS”).
Bill a Harry se začínají přátelit, ale na Billovo jachtě je nečekaně překvapí Rosie. Na pláži pokračuje flirt Tanyi a mladého Peppera z předešlé noci (“Does Your Mother Know”).
Když vidí, že její plán nevyšel a navíc svatba je v ohrožení, rozhodne se Sophie usmířit se se Skyem a poprosit ho o pomoc. Ten je ale pořád naštvaný, takže jí nezbude nic jiného, než o pomoc požádat svoji matku.
Donna jí pomáhá do svatebních šatů a Sophie si při tom uvědomí, že k oltáři by ji měl vést rodič, který byl vždy nablízku a stál při ní. Takže svatebním špalírem nakonec kráčí Sophie s Donnou. Sam chce s Donnou mluvit o samotě, ale ta odmítne a přizná mu, jak moc se trápila, když se jejich cesty kdysi rozešly (“The Winner Takes It All”).
Během svatebního obřadu Donně prasknou nervy a přede všemi Sophii přizná, že její otec je mezi přítomnými, ale že to skutečně může být kterýkoliv z těch tří… Sophie přiznává, že tajně přečetla její deník, a proto je pozvala. Všichni tři muži se shodnou, že jim nebude vadit, když budou jen třetinovými otci tak skvělé dívky jako je Sophie. Překvapení pokračuje, když Sophie navrhne Skyovi, aby svatbu odložili a místo toho začali cestovat, jak o tom vždycky snili.
Zdá se, že svatební přípravy budou vniveč, ale to jen do okamžiku než Sam požádá o ruku Donnu.
A ta řekne: “Ano”! (“I Do, I Do, I Do, I Do, I Do”) Při svatební hostině Sam Donně přizná, že ji miluje 21 let (“When All is Said and Done”), což dodá odvahu Rosie, aby to samé řekla Billovi (“Take a Chance on Me”). Najedno všechny páry jsou šťastné. A zázračně se vzniklou trhlinou vyvalí voda z Afroditiny fontány lásky.
Příběh končí, když Sophie a Sky se vydávají vstříc novému společnému životu (“I Have a Dream”).
I Have a Dream: Vznik Mamma Mia!
Historie Mamma Mia! začala v 80. letech, když producentka Judy Craymer pracovala s Bennym Anderssonem a Björnem Ulvaeusem na jejich prvním projektu (Chess) po ukončení působení kapely ABBA. Jejich písněmi byla tak nadšená, že hned chtěla vytvořit muzikál.
Přes veškeré ujišťování, že to nebude hold vzdávaný skupině ABBA ani jejich příběh, nechtěl Andersson ani Ulvaeus o muzikálu ani slyšet. Až v roce 1995 souhlasili pod podmínkou, že Craymer přijde se silným příběhem a najde scénáristu, který napíše dobrý scénář. O dva roky později Craymer potkala divadelní dramatičku Catherine Johnson, o které byla přesvědčená, že má pro tato dílo dostatek talentu. Craymer měla několik vlastních nápadů: písně ABBY lze v zásadě rozdělit do 2 skupin - veselé a hravé jako “Honey, Honey” nebo “Dancing Queen” a vyzrálejší, hlubší písně jako “The Winner Takes It All” a “Knowing Me, Knowing You.” Kromě toho se jí zdálo, že texty písní evokují prázdniny a svatbu. Scénáristka oboje vzala v úvahu, ale kladla důraz na to, aby měl příběh smysl i bez písní.
Výsledkem je příjemný a odpočinkový příběh, který vás zahřeje u srdce. Příběh o ženách dvou generací, o mladé lásce a lásce, která dostane druhou šanci, o přátelství, pochopení svého já a svých přání. Je to příběh určený všem generacím, oběma pohlavím a všem národům. Stejně jako nesmrtelné písně ABBY.
Režie se ujala divadelní a operní režisérka Phyllida Lloyd. Na veškerou práci dohlížel Björn Ulvaeus, jehož požadavek jasně zněl - žádná z použitých písní nesmí být změněna.
Muzikál měl symbolicky premiéru 6. dubna 1999 v Londýně, ve stejném divadle kde na den přesně před 23 lety ABBA vyhrála evropskou hudební soutěž Eurovision. Obliba muzikálu po celém světě se rozrostla do obřích rozměrů. V USA byla Mamma Mia! poprvé uvedena na konci roku 2000 v San Franciscu. Další rok vstoupila na Broadway, kde se jen před prvním uvedením prodalo v předprodeji lístků za 27 milionů dolarů. V roce 2003 se show začala hrát v Las Vegas a během dvou let zaznamenala 1000 opakování.
Z muzikálu se stal celosvětový fenomén. V současné době se na různých místech po světě prodá během jednoho týdne lístků za 8 milionů dolarů. Show vidělo více než 30 milionů diváků a každý večer jich přibyde dalších 17 000. Byla uvedena ve více než 170 městech.
Mimořádný úspěch producentka Craymer vysvětluje takto: “Kdokoliv sedí v publiku, jakéhokoliv věku, všichni se v postavách svým způsobem najdou. Všichni mají podobné zážitky.”
Money, Money, Money: Sestavení filmového štábu
Brzy po divadelní premiéře projevilo hned několik společností zájem natočit podle muzikálu film. Partnerem společnosti Judy Craymer (Littlestar) se stala společnost Toma Hankse a Garyho Goetze (Playtone). Hanks vzpomíná, že když poprvé muzikál viděl, po prvních 12 minutách stál a zpíval si s herci.
S natočením filmu ale Craymer nespěchala. Byla přesvědčená, že muzikál má velký potenciál, kterého byla potřeba využít. Čas nastal v roce 2003, kdy už divadelní show dosáhla celosvětového úspěchu.
Hlavním cílem tvůrců bylo přenést na plátno radostnou atmosféru muzikálu. Jednou z podmínek producentů bylo, že na filmu se bude podílet stejný realizační film jako na muzikálu. Všichni radostně kývli, zbývalo tedy jen obsadit do rolí vhodné herce.
Hlavní roli Donny hraje nenapodobitelná Meryl Streep, jež je považovaná za jednu z nejlepších amerických hereček. Je to její první hudební film, ačkoliv již dřív zpívala ve filmech Pohlednice z Hollywoodu a Zítra nehrajeme!.
Producentka Craymer věděla, že Meryl Streep se muzikálová show líbila, neboť po shlédnutí napsala hercům pochvalný dopis. Věděla také, že umí zpívat a že chce hrát v muzikálu. Se svým hereckým uměním měla vše, co Mamma Mia! potřebovala.
Pro Meryl Streep byla role Donny výzva, především co se fyzické náročnosti týče. Musela například vylézt na padesáti metrovou budovu a přitom zpívat “Mamma Mia” nebo jezdit po zábradlí a skákat do moře, zatímco zpívala “Dancing Queen”. Sama Streep se tomu směje: “Řekli mi, že budu muset šplhat po kozím chlívku. Říkala jsem si, jak vysoké to asi bude. A byla to vysoká kolmá stěna. Vlastně jsem dělala Spider-Mana a ještě k tomu zpívala.”
(Ne)vítané tatínky hrají Pierce Brosnan, Colin Firth a Stellan Skarsgård. Stejně jako byl Pierce Brosnan nadšený, že mu byla role v Mamma Mia! nabídnuta, stejně byl vyděšený při představě, že bude muset tančit a zpívat. Brosnan říká: “Zažíval jsem chvíle opravdové hrůzy, nikdy jsem kvůli žádné roli nebyl tak nervózní. Nakonec jsem se tomu ale oddal a byla to velmi radostná práce.”
Colin Firth nabídku přijal hlavně kvůli myšlence filmu, že v životě tří mužů středního věku je cosi (respektive kdosi), co mu dává smysl, o čemž ale nevěděli.
Trojici otců uzavírá Stellan Skarsgård, který byl pro změnu vystrašen jiným prvkem muzikálu, a to tancem. Přiznává, posledních třicet let střízlivý netančil.
Role Donniných kamarádek přijaly Julie Walters, oblíbená britská divadelní a televizní herečka a Christine Baranski, jedna z nejuznávanějších muzikálových hereček součastnosti.
Představám o mladých milencích Sophii a Skyiovi přesně odpovídali Amanda Seyfried a Dominic Cooper. Najít představitelku Sophie bylo poměrně težké. Musela být trochu uličník a zároveň nevinná, vtipná a samozřejmě, že musela dobře zpívat. Seyfried, známá z televizních seriálů Protivný sprostý holky a Velká láska, považuje možnost hrát v Mamma Mia!, navíc po boku Meryl Streep, za splnění svého snu. Podle tvůrců jí roli zajistil především její mimořádný zpěv.
Sophiina přítele hraje mladý britský herec Dominic Cooper známý z Šprti a Starter for 10. Hlavní herecké obsazení doplňují Philip Michael a Chris Jarvis jako Skyiovi nejlepší kamarádi Pepper a Eddie; Rachel McDowall a Ashley Lilley jako Sophiiny kamarádky ze školy a nyní družičky Lisa a Ali; nezbytný řecký sbor a asi 20 jelenů (mužů) a 20 slepic (žen).
Lay All Your Love on Me: Hudba v Mamma Mia!
Přeměna divadla na film byla poměrně náročná, protože přání Bennyho Anderssona bylo, aby všichni herci svoje role nazpívali sami. Hudební režisér Martin Lowe, který se k týmu Mamma Mia! připojil v roce 1999, vzpomíná: “Laťka byla hodně vysoko, věděl jsem, co to obnáší všechny písně dobře zazpívat. Byl jsem najat, abych divákům zprostředkoval skvělou hudbu ABBY, nikdy bych se nepodepsal pod něco, co by mohlo jejich reputaci poškodit.” I proto byl přítomný na všech castinzích. Na hudbě Lowe pracoval ve Stockholmu s Anderssonem a kapelou, která ABBU doprovázela. K vokálům využili i zpěváky ze švédské verze muzikálu.
Hercům byla ponechaná volnost, jestli chtějí písně nazpívat dopředu ve studiu nebo zda je chtějí zpívat naživo během natáčení. Pierre Brosnan poslouchal “svoje” písně několik měsíců každý den, když vozil děti do školy. Když přišel čas nahrávání ve studiu, zazpíval své party bez nejmenší chyby. Ve své obavě ze zpívání nebyl sám, Stellan a Colin byli stejně vystrašení. Největší návaly paniky prý postihovaly Dominica Coopera, ale i on to nakonec zvádl na výbornou. Hudební části byly pro herce velmi náročné, ale za práci, kterou odvedli, před nimi filmaři smekli klobouky.
Dancing Queen: Choreografie
Taneční choreografii muzikálu i filmu měl na starosti Anthony Van Laast. Celá choreografie je postavená na příběhu a na charakteru jednotlivých postav. Z původní divadelní show použil jen pár pasáží, většinu tanečních scén pro film úplně předělal. Téměř všichni najatí tanečníci tančili v původním muzikále, což jednak ušetřilo hodně času a také umožnilo hlavním představitelům učit se podle nich taneční kroky. Herci museli tvrdě trénovat, někteří dokonce před natáčením navštevovali soukromé hodiny, aby se zdokonalili. Meryl Streep se směje: “Tento film dělám, abych zahanbila svoje dvacetileté děti. Až uvidí moje taneční čísla, budou tak pokořeni, že se budou muset odstěhovat někam na Aljašku.”
Our Last Summer: Natáčení Mamma Mia!
Po několika týdnech v nahrávacím studiu, mnoha kostýmních a tanečních zkouškách, začalo vlastní natáčení Mamma Mia! v červnu 2007. Po devíti týdnech v ateliérech se štáb na 14 týdnů přesunul na ostrov Skiathos, Skopelos (odtud pochází většina záběrů) a nakonec na řeckou pevninu. Tato místa byla vybraná na základě detailního prozkoumání 21 řeckých ostrovů. Největšími výzvami spojenými s natáčením na malém ostrově bylo počasí a ubytování štábu čítajícího přes 200 lidí.
Na závěr slova žen, které stojí za vznikem této jedinečné letní komedie: Producentka Craymer: “Předělali jsme ABBU do úplně jiného zážitku. Jejich texty jsou tak přístupné a univerzální, že se v nich najde každý.” Podle scénáristky Johnson se tvůrcům podařilo dostat se blíž k postavám a vyvolat v divácích pocit, jakoby na tom řeckém ostrově byli a byli součástí příběhu.” Režisérka zakončuje: “Mamma Mia! je pohádka o ztracených rodičích a dětech. Je to příběh, který se ve své podstatě dotýká každého z nás.” “Now I really know. My, my, I could never let you go.”